S LÍTOSTÍ OZNAMUJEME, ŽE . . .

4. července 2018 v 19:57 | Otavínka |  biografie + výročí

poslední červnový den t.r. odešel na cestu poslední
AUGUSTIN SKÝPALA,


(fotoportrét vytvořil r. 2012 Václav Valeček)

český básník a nakladatelský redaktor.
Pocházel z valašské obce Jarcová,
kde se narodil 22. 11. 1920.


Dětství a mládí prožil v malorolnické rodině svých
prarodičů, rodičů a sourozenců v Oznici na samotě
Nivka, odkud docházel do měšťanské školy. Poté
v letech 1936-1939 studoval státní odbornou školu
na zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Zájem
o literaturu a výtvarné umění ho přivedl do meziříčské
Mladé scény, kterou v roce 1940 založili divadelníci
Alfréd a Emil Radokovi. Pobývali krátce na Valašsku
a v roce 1942 se vrátili do Prahy. Mladý Augustin byl
velmi ovlivněn tvorbou Karla Čapka, Vítězslava Nezvala,
Jaroslava Seiferta a Vladimíra Holana. Po osvobození
v roce 1945 vojančil v Olomouci, kde pobyl půl roku.
Pak odešel do Prahy, kde zakotvil. Navštěvoval
Karlovu univerzitu, zejména přednášky a semináře
Václava Černého a Jana Patočky. Od roku 1946 pracoval
v nakladatelstvích Melantrich, Svoboda, Orbis a Panorama
jako tiskový redaktor. V době normalizace byl přeložen
na úsek pohlednicového odbytu. V té době směl publikovat
jen veršovánky pro děti nebo doprovodné texty u fotografických
knih- Šumava, Beskydy, Jižní Čechy aj. Verše z let 1939-1945
vyšly vlastním nákladem s názvem Konec sezóny s jojem.
Knižně debutoval knihou veršů Veselý rok (1948), která byla
přeložena do němčiny a vydána ve Vídni Das Lustige Jahr.
Leporelo Aleny Ladové Zvířátka vyšlo r. 1969. V témže roce
vyšla i jeho sbírka Podzim s Diogenem, ale nedostala se téměř
na knižní pulty a do knihoven. V roce 1988 vyšla soukromě
a tajně kniha Sochy Zdeňka Přikryla. Teprve v devadesátých letech
vyšly tři knihy. V roce 1990 vydal životopisnou črtu Bosý kněz.
Básně z let 1940-1993 vyšly ve dvou výborech - Nebe pro pěší
(1994) a Město můj Getsemanský sad (1995).

Augustin nebo
Gustav Skýpala hojně přispíval též do periodik: Červený květ,
Květy, Kultura, Kulturní tvorba, Lidové noviny, Alternativa.
U příležitosti návštěvy básníků Skýpaly a Zdeňka Janíka
v olomoucké okresní knihovně v dubnu 2000 připravily
pracovnice upomínkový tisk "Z mého zvěrokruhu" pro návštěvníky
besedy. Pak tento text převzala knihovna ve Valašském Meziříčí,
která vydala nádhernou bibliofilii s ilustracemi Z. Přikryla (2001).
Augustin Skýpala navštívil s rodinou také Písek a okolí, aby poznal
oblíbenou krajinu a perlu Jižních Čech, milované místo básníka
Zd. Janíka a Hany Ševčíkové. S panem A. Skýpalou jsem si psala
téměř dvacet let. Jeho dopisy protkané verši a moudrostí, jsou
věčnou památkou na oblíbeného básníka.
Kremace se konala dnes 4. 7. 2018 ve 13 hodin.
Od té doby mám rozžatou svíčičku.


ČEST JEHO PAMÁTCE!
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Otavínka Otavínka | Web | 4. července 2018 v 20:13 | Reagovat

Můj dopis, který jsem posílala minulý týden asi už nedostal. Určitě by ho potěšil.

2 Svatka Svatka | E-mail | 4. července 2018 v 20:15 | Reagovat

Dožil se požehnaného věku a zaslouží si úctu.

3 Evina Evina | E-mail | 4. července 2018 v 21:33 | Reagovat

Měl opravdu naplněný život.

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. července 2018 v 22:55 | Reagovat

Byl narozen v témže roce jako moje maminka, ale ta se nedožila. Čest jeho památce.

5 Libuše Libuše | E-mail | 5. července 2018 v 13:24 | Reagovat

Ano, dožil se požehnaného věku a zaslouží si úctu.

6 Ježurka Ježurka | Web | 6. července 2018 v 13:40 | Reagovat

Ano, tento požehnaný věk má i moje maminka.

7 Otavínka Otavínka | Web | 11. července 2018 v 11:58 | Reagovat

[1]:Můj dopius dostal, ale už nestačil nadiktovat dceři odpověď. Uvedla v dopise jeho dcera, která mi posílala parte.

8 Alena Slepičková Alena Slepičková | 13. července 2018 v 23:02 | Reagovat

Milá Hanko,
Měla jsem Augustina moc ráda, byli jsme stejná krevní skupina, byl něco jako můj kamarád i otec v jednom, vyměńovali jsme si často dopisy a telefonovali. Byl mi zkušeným a laskavým průvodcem literárním světem, rádcem i podporovatelem. Napsal mi krásný doslov do Něžné laviny. Poslední rok dva jako by se odkláněl od každodenního života do svého vlastního světa. komunikoval míń, loučil se, děkoval za společně prožité chvíle, s vděčností vybavoval milé vzpomínky. Měl velké štěstí, že někoho měl. Dcera mu byla oporou i dobrým společníkem, zejména v posledních letech, kdy už vycházel z domu málo. Několikrát jsem s ní mluvila, moc milá paní.

Uchovám si Augustina jako laskavého básníka lyrika s chlapeckou duší. Člověka nadmíru společenského, který měl rád lidí a rád se s nimi v Obci spisovatelů, v Pen klubu či jen tak soukromě potkával. Vždy v dobré náladě. Empatický krásný člověk.

Dělali jsme mu tu v Brně v Mahenově památníku pořad, z něhož měl velkou radost, ale ze zdravotních důvodů už nepřijel, aby se přímo zůčastnil.

Myslím, že Augustin Skýpala  zůstane v srdcích mnoha lidí, byl mimořádným člověkem  i básníkem. V současné době plné stresu a spěchu vnášel klid a pohodu, přinášel radost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama