PRÁZDNINY V MARINGOTCE

15. ledna 2018 v 0:21 | Otavínka |  biografie + výročí

Dnešní den je ve znamení tří jedniček. Před 111
lety se narodil můj tatínek. Právě doluji ve své
paměti jak jsem v roce 1958 trávila letní prázdniny
na Českokrumlovsku. Tatínek tenkrát nesměl dělat to,
co vystudoval a tak byl v této krajině, u podniku
Stavby silnic a železnic. Přes týden pobýval v dřevěné
maringotce a v sobotu odpoledne se vracel domů,


aby se potěšil s rodinou. V neděli večer se opět vracel
do míst, kde lišky dávaly dobrou noc. Přestože tatínek
vyprávěl jak se tam hrozně žije, vydyndala jsem si dovolení
přijet za ním a pobýt tam týden. Pro mne to byl velmi
dobrodružný výlet. Taťka měl ten červencový týden
vůz sám pro sebe a tak jsem spala nahoře na palandě.
Pro vodu jsme chodili do potůčku a vařilo se na ohni
před vozem. Každý večer bylo slyšet kytary i zpěv, protože
nedaleká Vltava byla oblíbenou trasou vodáků. Sedávali jsme
s tátou každý večer u ohně a povídali si. Jeho spolupracovníci
ho podezřívali, že má ve voze nějakou ženskou a tak se
courali jeden po druhém okouknout, kdo to je. Tátovi bylo
přes padesát a moje maličkost měla třináct. Tenkrát jsem
nosila modrou sukni s nějakými cákanci a obyčejné jednobarevné
tričko a taky slamák proti slunku. Dlouhá jsem byla dost
a tak tvrzení mého táty, že jsem dcera, brali jeho sousedi
jako výmluvu. Na oběd jsem se snažila udělat v kotlíku
nějaký guláš z konzervy a těstoviny nebo brambory
a buřtguláš a někdy taky palačinky s marmeládou.
Tatínek byl polívkovej a tak samozřejmě musela být
i nějaká pokud možno hustá polévka. Občas jsme si
došli vykopat pár brambor a to jsem pak dělala smažené
bedly. Moc se mi tam líbilo, ale déle jsem tam zůstat
nemohla, protože tátův kolega se už vracel z dovolené
a neslušelo se, abych nocovala v maringotce spolu s nimi.

To tatínek mne zase velice hlídal. Odskočit
si za zpívající partou dolů k řece mi nikdy nedovolil.
Domů jsem přijela pěkně opálená i přesto, že jsem se
cíleně neopalovala, ale pořád jsem byla venku. Byly
to pro mne prázdniny, na které se nezapomíná.





ČEST JEHO PAMÁTCE!







 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | 15. ledna 2018 v 5:37 | Reagovat

Tak to musel být nádherný týden .... na to se opravdu nezapomíná.

2 Svatka Svatka | E-mail | 15. ledna 2018 v 10:02 | Reagovat

Taková krásná vzpomínka vždycky pohladí. Taky moc ráda vzpomínám na tatínka - a samozřejmě i na maminku.

3 Libuše Libuše | E-mail | 15. ledna 2018 v 10:46 | Reagovat

Krásné vzpomínky našeho bezstarostného dětství jsou v nás bohatě zakódovány.
Jsou milé a zaručeně naše.

4 Hanka Hanka | 16. ledna 2018 v 15:13 | Reagovat

Nevím sice, co tatínek vystudoval, ale v té době dělal užitečnou práci - Stavby silnic a železnic. A vidíš, jak se ty názory liší: Tatínek vyprávěl, že se tam hrozně žije a tobě se tam tak líbilo. Byla to určitá romantika, jak vidět, stále na to vzpomínáš. Dneska by možná pán "v nejlepších letech" chlapům přikývl, že tam má mladou ženskou. Co by ne, ještě by záviděli. :-)))

5 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 17. ledna 2018 v 18:45 | Reagovat

Týden v maringotce,to muselo připadat  dítěti na každý pád jako báječný život. Nedivím se tatínkovi, že byl rád, když jel domů. Máš krásnou vzpomínku  Hani na tatínka.

6 Ježurka Ježurka | Web | 18. ledna 2018 v 16:42 | Reagovat

Haničko, krásně sis zavzpomínala nejen na tatínka, ale i na krásné prázdniny pro tebe. Jo, to by se dnes dětem asi moc nelíbilo, mají jiné nároky, než jsme měli tenkrát my.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama