CITÁTY DNE 12. 7.

12. července 2017 v 8:53 | Otavínka |  aforismy + citáty
TOMÁŠ BAŤA,
zakladatel obuvnického podniku
ve Zlíně
( 3.4.1876 - 12.7.1932)


Kniha vyšla v Luhačovicích v září 2015
a na s. 30 a následující se dočteme
i o Tomáši Baťovi.


" Když všichni mluví o nemožnostech,
hledej možnosti."


"Najít správný směr mezi opatrností a odvahou
je to největší umění."


NEŘÍKEJ, ŽE TO NEJDE,
RADĚJI ŘEKNI, ŽE TO ZATÍM NEUMÍŠ.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Evina Evina | E-mail | 12. července 2017 v 10:31 | Reagovat

My jsme bydleli nějaký čas blízko místa leteckého neštěstí.Pamatuji si u řeky Moravy byl větší kámen a na něm byla památná deska.Ale později zmizela.Kdoví kde je,nebo existuje-li ještě.

2 Libuše Libuše | E-mail | 12. července 2017 v 11:28 | Reagovat

To byl pan podnikatel! Vypracoval se tak zvaně od píky, první botu ušil v raném dětství.
Uměl si sehnat a vychovat dělníky, dal jim podmínky pro život i založení rodiny.
Moje úvaha o něm, pod názvem: Nadšení dává křídla, se dostala v literární soutěži o Baťovi mezi dvacet oceněných.
Jeho Škola práce dala lidem rozhled a naučila je pracovat.

3 Svatka Svatka | E-mail | 12. července 2017 v 13:55 | Reagovat

Ráno jsem slyšela v rozhlase, že u místa leteckého neštěstí, kde je pamětní deská, se sejdou lidé k uctění památky Tomáše Bati. Zajímavou knihu o pokračovatelích Baťova rodu, žijících v Brazílii, napsala Markéta Pilátová. Kniha vyšla letos a jmenuje se: S Baťou v džungli. Někde v knihovnách by se dala sehnat.

4 Kitty Kitty | Web | 12. července 2017 v 14:17 | Reagovat

Tomáš Baťa mimo jiné vychoval hodně pedikérů, dodnes v Adamově jedna paní dělá nohy a dobře. Jezdím k ní přes půl světa a mimo excelentní práci poslouchávám, jaké podmínky a jak je tam baťovci učili a vychovávali. To byl nápad od PANA Bati! ;-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. července 2017 v 15:42 | Reagovat

Už jsem to psala víckrát u sebe na blogu. Tatínek byl zaměstnán u Bati v obchodním oddělení, maminka než  se vdala a měla dítě tak pracovala v gumárně. U Bati se starali o zaměstnance nejen v ubytování- domky, malé činžáky, ale školky, školy, hřiště, sportovní vyžití, lékařská péče, obchody od potravin po oblečení- vše téměř na jednom místě. Takové městečko se vším všudy. Jen po smrti tatínky, když byla maminka  nemocná, musela opustit půldomek, my jsme byli u příbuzných otce-bratr, tedy já v dětském domově, maminka v sanatoriu a pak v nemocnici. To už vlastně bylo počátkem roku 1948 a Baťa jako podnik byl znárodněn. Domky ale zůstaly, továrny také a jelo se dál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama