AUTOLÁSKA

30. srpna 2014 v 18:07 | Otavínka |  fejetony + úvahy
Přišlo emailem…


Zatímco muž opravoval auto, jeho syn vzal do ruky kámen
a poškrábal ho. Muž chytil svého syna a ze zuřivosti mu
vícekrát udeřil po ruce, nevšimnul si, že ho bije francouzským
klíčem.
Chlapeček je v nemocnici ... ztratil všechny své prsty kvůli
zlomeninám. Když se chlapeček zeptal svého otce unaveným
pohledem: "Tati, kdy mi znovu narostou prsty?"
Otec, vědom si závažnosti situace nebyl schopen nic říct. Šel
zpět ke svému autu a vícekrát do něj kopl. Rozhořčený si pak
před ně sedl a díval se na škrábance.
Chlapec napsal: "MILUJI TĚ,TATI!"
Věci jsou k používání, lidé jsou na milování!
Problém v dnešním světě spočívá v tom, že
LIDÉ JSOU POUŽÍVANÍ A VĚCI JSOU MILOVÁNY!
Proto stojí lidstvo tam, kde je.




 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 *K *K | Web | 30. srpna 2014 v 18:16 | Reagovat

Hezké. :-)

2 Hanka Hanka | 30. srpna 2014 v 19:56 | Reagovat

Nooo... v tomto případě opravdu nevím, co mám napsat. Chápu tento i opačný postoj. Jsou v životě chvíle, kdy se člověk rozčílí a jedná zkratovitě. Ale je to i vztah k hodnotám, já bych to nenazvala "láska". Já si snad i myslím, že tento příběh se nestal, ale byl vytvořen, aby lidi dotlačil k zamyšlení. Dnešní svět je opravdu zvrácený, lidé si neváží hodnot (viz např. sprayem postříkané budovy, i Národní divadlo nebylo ušetřeno). Neváží si mnohdy ani své kultury a některá rozhodnutí představitelů nahoře oprávněně budí rozruch, např. rozhodnutí ombudsmanky Šabatové o nošení muslimského šátku do školy. Pořád ustupujeme, abychom náhodou nepůsobili, že nejsme demokratičtí... Ale jistě, normální "láska" k člověku je na prvním místě a ... ale to je na slohovou práci, ne stručný komentář. Tak se omlouvám.

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. srpna 2014 v 20:04 | Reagovat

Neúměrné tresty jsou vždy špatné. Potrestání je však nutné, někdy napomenutí nestačí.  Důležité je netrestat v rozčilení. Jenže člověk to vždy asi nedokáže. Smutný konec...

4 Beatricia Beatricia | Web | 31. srpna 2014 v 10:22 | Reagovat

Milá Otavinko, tvá návštěva mě velice, ale velice, potěšila. Ta povídka je smutná a krásná. V zuřivosti a prvním vzteku člověk udělá mnoho chyb. Proto to chce chladnou hlavu, ale to vždycky nejde.☼☼☼

5 Ježurka Ježurka | Web | 31. srpna 2014 v 17:05 | Reagovat

To je hodně smutné. Taky mi to přišlo a vždy se tím rozruším.

6 Šárka Šárka | 1. září 2014 v 7:00 | Reagovat

Velice krásný a smutný příběh, vztek je k ničemu ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama